AERO A-14

.
     V počátcích čs. letectví hrály jednoznačně největší roli letouny Brandenburg verzí B.I a C.I, různých výrobních sérií. Byly to typické stroje pro všechno, účastnili se bojů proti Maďarům i proti Polákům, sloužily pro výcvik, jako kurýrní, pozorovací, průzkumný, bombardovací, bitevní. Jejich obliba u nás jen navázala na oblibu v rakouském letectvu. Protože domácí výroba nebyla schopna dodat podobný nenáročný a mnohoúčelový typ a takovým nebyl ani Salmson Sal2A, jediný jiný typ dostupný v potřebném množství, pokusilo se MNO získat další tyto stroje. Již dohodnutý a částečně realizovaný nákup v Rakousku byl překazen spojeneckou komisí a tak MNO zvolilo stejný postup jako u Aera Ae-10. Tedy okopírování a výrobu v tuzemské továrně. Vzniklo tak v roce 1922 od srpna do prosince celkem 25 strojů A-14 a v roce 1923 24 kusů A-15 (to jsou počty podle J. Krumbacha, V. Němeček uvádí 20 ks A-14 a 24 ks A-15). Většina jich byla poslána do VLU v Chebu, pár zůstalo u pluku č.1, u jeho cvičné letky. U nových strojů se objevily problémy s nadměrnými vibracemi motorů a v důsledku otřesů i s nádržemi. Stroje začaly být počátkem roku stahovány k dopravní skupině. Začala se s nimi připravovat a posléze provozovat letecká pošta z Prahy do Bratislavy, jako předzvěst na podzim zahájeného provozu ČSA na této lince a s těmito letouny zapůjčenými od MNO. A-14 upravené pro přepravu dvou cestujících se tak staly prvním typem našeho národního leteckého dopravce ČSA. A toto je také asi největší přínos typu čs. letectví. Stroje po vyřazení od armády a ČSA kupovaly aerokluby, v jejichž službách vydržely ještě dlouho.
Technický popis - celodřevěný dvoumístný, jednomotorový, vzpěrový víceúčelový dvouplošník. Kostra trupu potažena překližkou kromě motorových krytů, křídlo potaženo plátnem. Ocasní plochy měly kostru z ocelových trubek, šlo o desku bez profilu potaženou plátnem. Řadový motor, dvoulistá, dřevěná vrtule. Podvozek samozřejmě pevný, záďový s ostruhou.
Barevné provedení - omezím se jen na armádní zbarvení. Stroje byly dodány ve standartní tříbarevné kamufláži zelená, hnědá, okr/hliník. Praporové výsostné znaky, motorové plechy v barvě duralu. Minimálně jeden kus A-14.24 byl natřen celý černě a sloužil pro noční výcvik. Pokud některé kusy přežily u armády pár let, mohly dostat stejný nátěr cvičných letadel jako A-15, tedy hnědý trup a hliníkové křídla a OP. Opět s praporovými znaky. Ale to je jen můj dohad.
ZÁKLADNÍ     TTD

Rozpětí

12,30 m

Délka

8,40 m

Nosná plocha

37,50 m2

Hmotnost prázdná

933 kg

Motor

Hiero N - 169 kW

Maximální rychlost

179 km/h

Dolet

450 km

Dostup

4 900 m

Stoupavost

1,8 m/s

Výzbroj

bez výzbroje


MODELY 1:72
firmanázevprovedenídoba vzniku poznámka
model přímo A-14 neznám, vyskytují se modely Brandenburgu C.I, ale na výkresy tohoto typu nesedí.
PODKLADY
Čs. letadla IV. Němečekfoto, textzdejší výkres je nepřesný
Vzduch je naše mořeJ.Rajlich, J.Sehnalfoto, text
Čs. letectvo 1918-1924J.Rajlich, J.Sehnalfoto,
Aero 1919-1999P. Kučerafoto,
LK 10-12/86monografievýkres, bokorysy, foto, text
LK 1/87schéma rozmístění tří barev na všech plochách
LK 1/95foto, výkres, článek, data

Zpět na výběr typů

Zpět na hlavní stránku