LETOV Š-31

     Ve druhé polovině 20. let bylo v Letovu stejně jako v ostatních továrnách do několika letounů té doby zastavěn výkonný a lehký motor Jupiter. Stalo se tak i u typu Š-20, konkrétně u prototypu se štíhlejším trupem označeným Š-20R. Po zástavbě hvězdicového jupiteru byl přeznačen na Š-20J. Stejně jako u Avie BH-21J došlo k výraznému zlepšení stoupavosti a dostupu, aniž by se zvýšený výkon motoru nějak výrazně projevil na rychlosti. Ta vlivem vysokého čelního odporu nezakrytovaného motoru zůstala na hodnotách původních typů. Letov i Avia na poznatky reagovaly podobně - stavbou stroje o vyšší pevnosti lépe tvarovaného trupu s dokonaleji zakapotovaným motorem. Vznikl tak typ Š-31. Ten se od původní Š-20 odlišoval jednak stejnou hloubkou obou křídel, jiným tvarem ocasních ploch (ty měly svůj vzor v OP Š-16) a kratším a ještě bachratějším trupem. K aerodynamickému zakrytí motorů se zkoušely mnohoúhelníkové prstence (pro každý válec jedna strana) a samostatné přilbovité kryty. Nic z toho se však příliš neosvědčilo kvůli špatnému chlazení motorů a tak nakonec sériové stroje létaly s nekrytými motory. V letech 1931-32 bylo tedy postaveno 32 ks Š-31, tehdy již však beznadějně zastaralých strojů svými výkony zaostávajícími za standartem doby. Opět šlo o nouzovou zakázku kvůli zaměstnanosti továrny. Stroje nicméně byly velmi obratné a dobře se hodily k akrobacii. Stroje sloužily vzhledem ke svým nedostatečným výkonům převážně u 2. LP. Ten byl takovou popelkou mezi našimi jednotkami, pro něj zbývaly většinou podřadnější stroje vzhledem k nejmenšímu riziku ozbrojeného střetu v tomto regionu. Některé stroje se objevily i u 6. LP, jež tehdy ještě nebyl výhradně bombardovací. Na těchto strojích létala akrobatická skupina škpt. J. Ambruše.

Technický popis - Jednomístný, jednomotorový, vzpěrový dvouplošník. Kovová kostra trupu z oceli, křádla v kombinaci ocel, dural. Celek byl potažen plátnem kromě trupu před kabinou kde byly duralové plechy. Hvězdicový motor, dvoulistá, dřevěná vrtule. Podvozek samozřejmě pevný, záďový s ostruhou.
Barevné provedení - Letovy Š-31 sloužily ve standartní kamufláži khaki/hliník. Výsostné znaky na obvyklých pozicích, na trupu znak 2. či 6. LP a písmeno s číslem. Jediným oživením byla namalovaná hlava indiána na stroji štábního kapitána J.Kally (viz bokorys)

ZÁKLADNÍ     TTD
Rozpětí	9,80 m
Délka	7,15 m
Nosná plocha	21,80 m2
Hmotnost prázdná
Motor	Walter "Jupiter" VI - 330 kW
Maximální rychlost	254 km/h
Dolet	320 km
Dostup	8 000 m
Stoupavost	8,3 m/s
Výzbroj	2 x vz.28 7,92 mm pevný