AERO MB-200

     Poté co zklamal domácí vývoj těžších bombardovacích strojů A-42 a Š-33 , a adaptace dopravního typu F-IX byla viditelně spíše strojem pro výcvik, musel se letecký odbor MNO začít rozhlížet v zahraničí po vhodném typu bombardéru pro vyzbrojení těžkých bombardovacích letek. V užším výběru MNO zústaly stroje Bloch MB-200 a Potez 540. Oba stroje si naši letci vyzkoušeli, Potez přímo ve Francii, Bloch u nás ve dnech 21.2. až 11.3.1935. K výrobě u nás byl zvolen typ MB-200. O této volbě je možné polemizovat. Potez byl výkonější a k výrobě v našich továrnách svou stavbou vhodnější. Možná, že jedním z motivů MNO bylo i zavedení výroby celokovových strojů a Bloch byl pro něco takového svou jednoduchostí přímo ideální. Byla dohodnuta licenční výroba v továrně Aero s tím, že část letounů vyrobí Avia. MNO zakoupilo i jeden originální stroj Bloch MB-200, byl k nám přelétnut 10.5.1935. Vše bylo na nejlepší cestě v brzké době nahradit již nevyhovující stávající typ těžkého bombardéru Avii F-IX. Bohužel pro neustálé změny zasílané továrnami Bloch a Potez ve snaze zahrnout vylepšení získané zkušenostmi z provozu se celá příprava výroby protáhla a letectvo se dočkalo nových strojů až v době, kdy již rozhodně nepatřily k moderním. První stroj Aero MB-200.2 byl předán v únoru 1937 k VTLÚ. V dubnu začaly přicházet stroje k jednotkám. Šlo o letky 81 až 86 Leteckých pluků 5 a 6. Letouny přes svojí morální zastaralost sloužily spolehlivě. Rozhodně to nebyly "létající rakve" jak se traduje. Při nehodách byly ztraceny tři stroje. K obraně Československa v září 1938 bylo připraveno 54 ks těchto strojů. Po Mnichovu se pokoušelo letectvo zbavit všech zastaralých letounů a byl nabídnut i odprodej MB-200. Probíhala jednáná se Španělskem a Čínou, žádný obchod se však neuskutečnil. Postupně bylo objednáno celkem 74 strojů, z nich dvanáct vyrobila Avia. Čtyři poslední ještě byly ve výrobě při příchodu Němců 15.3.1939.

Technický popis - šestimístný, dvoumotorový hornoplošník. Letoun byl celokovový. Hvězdicové motory poháněly třílisté kovové vrtule. Podvozek pevný, záďový.
Barevné provedení - letouny měly nátěr khaki na všech plochách. Barva byla matná. Na křídlech a SOP kokardy s modrým lemem. Na trupu do květnové mobilizace znak 5. či 6. LP a písmeno bojové nebo cvičné letky (N, O, P, R, D, L, M, B).

ZÁKLADNÍ     TTD
Rozpětí	22,45 m
Délka	16,00 m
Nosná plocha	67,00 m2
Hmotnost prázdná	4 807 kg
Motor	Walter K-14-I - 588 kW
Maximální rychlost	280 km/h
Dolet	1 000 km
Dostup	6 000 m
Stoupavost	4,4 m/s
Výzbroj	5 x vz.30 7,92 mm 1400 kg pum

MODELY 1:72
firma	název	provedení	doba vzniku	poznámka
KoPro	Aero MB-200	vstřikovaný	polovina 80. let	podle mne velmi dobrý model, i když stavba není příliš příjemná, pár menších chyb lze většinou odstranit.
PODKLADY
Čs. letadla I	V. Němeček	foto, text,
Vzduch je naše moře	J.Rajlich, J.Sehnal	foto, text, bokorysy
LK 3-7/86	malé letectvo	výkresy, text, foto, bokorysy
Model Hobby magazín	leden 2000	monografie	výkres, foto, text, bokorysy
Triáda	J.Krumbach	výkres velmi malý, foto, text, bokorysy

Aero MB-200, CO+DQ, letoun ve službách Luftwaffe, 1940
Model 1:72 - Kovozávody Prostějov (dnes KoPro) --- postaven říjen 1996
Barvy Agama, Humbrol, Revell, obtisky Extratech
	Tato fotografie je stažena odněkud z internetu a já nevím odkud. Proto jsem nemohl požádat autora o povolení. Pokud ji autor pozná, mohl by se mi ozvat?

Zpět na výběr typů

Zpět na hlavní stránku