AVIA BH-22
Se zahájením výroby a zaváděním Avie BH-21 do výzbroje vyvstala potřeba ekonomického cvičného letounu, který by byl vlastnostmi co nejblíže bojovému stroji, jehož provoz by však byl hospodárnější. Letov nabídl Š-21, Avia zabudovala do mírně změněného draku BH-21 slabší motor HS 8Aa, odlehčila konstrukci a v první polovině roku 1925 byl nový stroj zalétán. V srpnu 1925 jej předvedla továrna zástupcům MNO. Jista si svým úspěchem, začala továrna připravovat sériovou výrobu bez konkrétní objednávky. Ta přišla až v červnu 1926, (zněla na 18 ks) a díky připravenosti výroby dostala armáda první stroje ještě v témže měsíci. Druhá série 30-ti ks se stavěla od roku 1927 do října 1928. Nové stroje byly zařazeny vždy po dvou k jednotlivým plukům a zbylá většina strojů se dostala do "stíhací" pilotní školy v Chebu. Existence tohoto stroje a BH-21 odstartovala úspěšný vzestup našich akrobatických pilotů na mezinárodní scéně. Na BH-22 začínali takoví mistři, jako byli Novák, Široký, Hubáček. Stroje BH-21 a BH-22 jsou si velmi podobné, na fotografiích je lze velmi snadno zaměnit. Zajímavé je, že zpětným ozbrojením typu vznikly dva kusy nočního stíhacího stroje Avia BH-23.
Technický popis - jednomístný, jednomotorový, vzpěrový dvouplošník. Dřevěná kostra trupu potažena překližkou, dřevěná kostra křídla k druhému nosníku taktéž potažena překližkou, jako celek plátnem. Řadový motor, dvoulistá, dřevěná vrtule. Podvozek samozřejmě pevný, záďový s ostruhou.
Barevné provedení - letouny měly standartní tříbarevnou kamufláž té doby - hnědá, okr, zelená/hliník. Standartní praporové znaky na obvyklých místech - konce křídel a SOP.
Po roce 1926 jsou známé stroje se zbarvením cvičných strojů - s hnědým trupem a stříbrnými plochami. V tomto provedení jsou známy snímky strojů ještě s praporovými znaky. K přetření bojové kamufláže na cvičnou tedy zřejmě došlo těsně před rokem 1926, případně na přelomu 1926-27. V pozdějším období (30, léta) byly letouny přetírány celé stříbrnou. Kokardy na stříbrném podkladě pak měly červený lem.
| ZÁKLADNÍ TTD |
|
Rozpětí |
8,90 m |
|
Délka |
6,87 (6,66) m |
|
Nosná plocha |
21,96 (31,9) m2 |
|
Hmotnost prázdná |
686 (640) kg |
|
Motor |
Škoda HS 8Aa - 132 kW |
|
Maximální rychlost |
216 (205) km/h |
|
Dolet |
500 (460) km |
|
Dostup |
5 000 (6 500) m |
|
Stoupavost |
3,7 m/s |
|
Výzbroj |
0 |
| TTD jsou z Čs. letadel, v závorkách pak z LK. |
| MODELY 1:72 |
| firma | název | provedení | doba vzniku | poznámka |
| KoPro | Avia B-21 | vstřikovaný | polovina 80. let | možná je pouze středně náročná konverze z tohoto modelu. |
PODKLADY |
| Čs. letadla I | V. Němeček | foto, text, | |
| Vzduch je naše moře | J.Rajlich, J.Sehnal | foto, text, bokorysy |
| LK 2/83 | malé letectvo | bokorysy |
| LK 9/84 | malé letectvo | výkres, foto, text |
Avia BH-22 před zařazením k jednotce v období po roce 1926 |
| Model 1:72 - konverze modelu KoPro z 80. let |
| Barvy Revell, obtisky ze stavebnice BH-21 |
 |
 |
 |
Konverze vypadá jednoduše, bohužel až tak zase jednoduchá není. I když většina dílů může zůstat netknutá, problém zkrácení trupu a úpravy mezikřídelních vzpěr dá zabrat. Navíc je původní vrtule nepoužitelná. Zbarvení je pak možné trojí, ale to jsem již zmínil výše. Vše je ostatně popsáno v malém letectvu věnujícím se této přestavbě.
